ÚLeT na volné motivy knihy „Stopařův průvodce po Galaxii“
Vaše stop motion
Sobota
Při příjezdu jsme postavili naše vlastní stanové městečko i fiktivní městečko ze dřeva, kterému jsme dali jméno EET. Abychom se v novém moderním CITY sousedsky poznali, všichni jsme si podali ruce, řekli svá jména, nakreslili obličej našeho vedlejšího souseda a po vesnici vytvořili zajímavý dotazník.
Naši vesnici se však rozhodla paní starostka zbourat na úkor nové dálnice. Nedali jsme se a běželi jsme po úřadech podat protest za využití našich transparentů. Tuto noc vesnice přežila a to jsme šli oslavit zajímavým vesnickým programem – fyzikálními pokusy.
Na konci dne jsme si ještě porozdělovali mimo příběh témata projektů, která se táhla celým táborem.
Neděle
Ráno jsme sbírali zlaté cihličky na cestě plné nástrah. Aby jsme si užili trochu výroby, rozděleni na poloviny jsme se jali pájet a řezat a ohýbat plexisklo. Naše vesnice je prostě kutilská.
Pak ale přišli Vogoni. Země stojí v cestě mezigalaktické dálnici, upozornění leží už stovky let na Proximě Centauri. Lidstvo bude zničeno. Ještě že máme známosti, a tak nás zachránil Artur Gent, známý stopař po Galaxii, který na dlouhou dobu uvízl právě na Zemi. A tak se ocitáme v kosmu a objevujeme, jak naše Galaxie vlastně vypadá.
Večer, aby nám nechyběla fyzika, ještě zkoumáme trochu optiky s Bárou a také magnetismu s Adamem. Úplně na závěr jsme přistáli (někteří velmi tvrdě) s našimi přistávacími moduly na cizí planetě.
Pondělí
Den jsme začali s projekty a tak se na hvězdárně vytvořilo několik míst s koncentrovanou zručností a vědomostmi: Astro, Dřevo, Pájení, Robotika, Linoryt, Rakeťáci. Trochu jsme se osvěžili vodní bitvou, na konci které jsme řádně srovnali, kdo byl mokřejší 🙂
Potom jsme na naší cestě po Galaxii náhodou potkali i našeho starého známého Zafoda, toho času prezidenta Galaxie, který nás pozval na večeři do restaurace Na konci vesmíru. Nojo, jenže samozřejmě neměl místo a tak jsme si museli vyrobit nejprve plavidlo na nepravděpodobnostní pohon. To se všem po počátečních rozvahách skvěle podařilo.
Na konci vesmíru nás čekala hostina – řízečky a spousta mravenců. Kdo mohl vědět, že na této louce bude zrovna ten večer jejich roj. Ale konec dobrý, všechno dobré a tak jsme zvládli i noční bitvu a přespali úspěšně do rána.
Úterý
Někteří z nás ráno stihli i východ Slunce. Vrátili jsme se domů a odpočinkově pokračovali v našich projektech.
Po obědě nás čekala zajímavá aktivita, vytvořit si vlastní video ve stylu Stop motion. Výsledky byly nad naše očekávání a protože jste měli k dispozici všechny foťáky, nemáme z tohoto programu žádné fotky 🙂
Večer jsme strávili s Vogonskou poezií a fyzikou na téma světlo v podání Adama.
Středa
Ve středu nás čekala daleká cesta za hledáním Hlubiny myšlení, mocného superpočítače, který by nám mohl odpovědět na otázku života, vesmíru a vůbec. Cesta nás zavedla do oblasti zvané Ostaš. Trochu jsme si zanadávali, když jste se v přírodě chovali jako prasátka 🙂 Prodírali jsme se skalami, obdivovali výhledy, prolezli Kočičí hrad. Až jsme se setkali s cizím kmenem. Malí loupežníci nám nakonec ukázali, že síla nemusí být vždy ve věku a počtu. Hra byla nutně nesymetrická, každý kmen hrál úplně jinou hru, i tak jste to vzali jako boj mezi kmeny. Nakonec jsme se usmířili a cizí loupežníčci nás štědře občerstvili. Hlubinu myšlení se nám podařilo zprovoznit a najít odpověď 42. Mohli jsme se vydat zpět, ale cesta to nebyla snadná, protože vedla přes neprozkoumané skalní město Hejdu. Prolézání divokými skalami jsme zvládli skvěle a pomáhali si. Všichni jsme se ve zdraví sešli a doma už si jen „natáhli nohy“ (konečně i vedoucí) u pohodového letního kina.
Čtvrtek
Den ve znamení dodělávání projektů. Vaše výsledky byly úžasné! Právem na sebe můžete být pyšní!
Odpoledne jsme se pak rozhodli, že se nedáme a naši Zemi si zase postavíme. Ponořili jsme se tak do konstrukce planety a cestovali IGM = Intergalaktickým metrem. Protože nás v pátek čekal nevšední úkaz zatmění Měsíce, trochu jsme si o něm popovídali a zároveň jsme si postavili jádro komety ze suchého ledu.
Úplně na konci dne jsme se pak ponořili do sebe a zkusili si odpovědět na vtipné i intimní otázky našeho života.
Pátek
Ten den se podezřele podobal úterý. Dostali jsme se do časové smyčky do dne, kdy Vogoni zbořili Zemi. Zahráli jsme si cihličky a pak jsme měli šanci Zemi zachránit velkou kooperativní hrou. Postupnými úkoly jsme otevřeli zařízení, které zrušilo celou demolici. Nezbývalo, než náš úspěch oslavit a užít si posledního společného večera u ohně a kytary.
Těšíme se na vás zase v roce 2019!